V kauze Kožený figuruje i šéf Světové banky
V případu Viktora Koženého vyplouvají na povrch nová fakta. Podle dokumentů, které má deník E15 k dispozici, se do jeho obchodů v Ázerbájdžánu zapletl i bývalý šéf Světové banky James Wolfensohn.
Americká nevládní organizace Government Accountability Project (GAP), která se případu věnuje, uveřejnila ve své zprávě dokumenty, mezi nimiž byl i dopis Jamese Wolfensohna adresovaný Viktoru Koženému. V něm šéf banky v roce 1997 ujišťuje, že banka neprošetřuje Koženého podnikání a jeho podřízení ,,neprohlásili, že je nevhodné, aby s vámi ázerbájdžánské úřady uzavíraly obchody.” A to přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci.
Světová banka, která na privatizaci v Ázerbájdžánu dohlížela, se tak zřejmě stala obětí manipulace Viktora Koženého a umožnila mu, aby podle žaloby připravil americké investory o 182 milionů dolarů. Kožený totiž dopisem od šéfa Světové banky získal ,,krytí” pro své kontroverzní obchody a mohl snáze lákat další investory a zamlčovat svoji podezřelou minulost z Čech.Vedení Světové banky zřejmě sehrálo smutnou úlohu v případu Viktora Koženého a jeho ázerbájdžánské privatizační kauze. Nové dokumenty ukazují, že bývalý šéf Světové banky napsal Koženému ,,očišťující” dopis. ,,Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala,” řekl E15 Steven Tullberg, právník GAP, která nové informace přinesla.
Tullberg dodal, že ,,kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala.” Žádný zaměstnanec banky, který měl podezření na korupci, nemohl na problém upozornit, protože jejich nadřízený smetl pochybnosti ze stolu, píše se například ve zprávě. Wolfensohn ústy svého mluvčího označil zprávu GAP za chybnou a Kožený řekl agentuře Bloomberg, že žádný z investorů nikdy očišťující dopis neviděl. ,,Podle GAP mám snad řídit z pozadí Světovou banku,” napsal Kožený v odpovědi.
,,To je jak z pohádky Walta Disneyho.” Lee Cooperman, jehož fond Omega Advisers investoval do Koženého ázerbájdžánského pokusu 126 milionů dolarů, ale napsal podle Bloombergu minulý rok svým partnerům, že jedním z důvodů investice byl fakt, že obchod ,,podpořila Světová banka.” Kuponová privatizace ázerbájdžánských státních podniků, včetně atraktivního ropného gigantu SOCAR, začala v roce 1995. O rok později se v zemi objevil Kožený a začal skupovat privatizační kupony. Podle americké obžaloby přitom štědře uplácel ázerbájdžánskou privatizační komisi, utratil na to nejméně milion dolarů, a vozil její členy svým soukromým letadlem na nákupy na Manhattan.
V roce 1997 posílá viceprezident privatizační komise Koženému dopis, ve kterém pochybuje o jeho důvěryhodnosti. Zástupce Světové banky v Baku při setkání s komisí totiž ,,k mému překvapení zmínil vaše jméno v tom nejnegativnějším smyslu, označil vás za spekulanta a osobu, která má problémy s Interpolem,” píše úředník Koženému. V tu chvíli odstartoval ,,pirát z Prahy”, jak bývá Kožený označován světovými médii, záchrannou akci s pomocí lobbistů a známých. Jeden z jeho amerických investorů domluvil setkání s Wolfensohnem a Kožený na něj přišel údajně vybaven informacemi o Wolfensohnových nepovedených investicích.
Jaké to byly informace, není zřejmé, ale Kožený díky setkání získal očišťující dopis a mohl se dál podílet na privatizaci. Prodej státních podniků Ázerbájdžán nakonec zrušil v roce 2000 kvůli korupci a nechuti vzdát se svého státního ropného koncernu. Obvinění Světové banky z napomáhání Koženému přichází ve chvíli, kdy se Američané odvolali proti rozhodnutí bahamského soudu, který podnikatele odmítl vydat justici v USA. Kožený čelí několika obviněním z uplácení a defraudace milionů dolarů od amerických investorů. Bahamský soud tvrdí, že nedostal dostatečné podklady od amerických právníků a zločin uplácení cizích úředníků na Bahamách neexistuje.
Vládce privatizací se vězení nevyhnul
Duben 1990
Kožený se vrátil do Československa. Založil Harvardské investiční fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od desetiny všech účastníků.
Leden 1994
Opustil zemi, když jej začal ohrožovat soud s bývalým agentem tajné služby Václavem Wallisem, který mu údajně prodával tajné informace. Wallis byl později osvobozen.
Září 1995
Kožený získal irské občanství.
1996
Spojením šesti Harvardských investičních fondů z první vlny kuponové privatizace a Sklo Unionu Teplice vznikl Harvardský průmyslový holding (HPH), který ale v roce 1997 skončil v likvidaci. Kožený tím měl způsobit škodu ve výši 13,6 miliardy korun.
1997
První američtí finančníci svěřili Koženému miliony dolarů, za které v Ázerbájdžánu nakoupil privatizační kupony. Z privatizace ale sešlo a hodnota kuponů klesla na nulu.
Prosinec 1999
Soudy ve světě začaly Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek.
2. října 2003
Kožený byl v New Yorku obviněn ze zpronevěry 182 milionů dolarů z 15 investičních fondů.
Červenec 2003
Kožený je v Česku stíhán kvůli rozsáhlému podvodu jako uprchlý.
5. října 2005
Kožený byl zatčen na základě amerického zatykače na Bahamských ostrovech, kde několik let žil.
24. října 2007
Bahamský vrchní soud v odvolacím řízení rozhodl, že Kožený nemůže být vydán do USA.
